Scharnitz Rakousko - 6.1.-9.1.2011
1. místo
Dne 5.1.2011 jsem vyrazili já, Péťa Krupička a jeho taťka na první letošní závod na sněhu v Rakouském Scharnitzu. Máme to sice dost daleko cca 500km, ale letos to byl již 3.ročník a každého jsme se zatím zúčastnili, protože tento závod má nádhernou atmosféru, krásné upravené široké tratě, které se vidí opravdu málo kde, nádherná krajina kolem, a skvělí lidé.
Takže se sem moc rádi vracíme. Letos to bylo výjimečné ještě proto,že na zkoušku se ve čtvrtek konala noční etapa na 7,5km. Takže i já s Pinkym jsem v tomto směru měla premiéru. Celý prostor startu i cíle byl ohraničen zapálenými loučemi, sjelo se ohromné množství diváků, což nás opravdu ohromně překvapilo. Pinkymu se to moc v noci líbilo, běžel skvěle,žádné zaváhání, a bylo vidět,že to dal úplně v pohodě,bez většího vyčerpání.
Pátek jsem měli volno, tudíž jsme si vzali běžky a šli se kochat nádhernými tratěmi. Počasí bylo úžasné, azuro, sluníčko a lehce pod nulou. Takže větší idylku jsme si nemohli přát.
V sobotu a v neděli mě čekala dosti dlouhá trať a to 13,3km. Přiznám se,že jsem měla docela obavu jak to Pinky zvládne kvůli jeho pauze v tréninku, kde jsme zatím byli na 10,5km. Trať v Scharnitzu je mírná, rychlá,pár mírných kopečků a sjezdů. Už po pár kilometrech jsem viděla,že běží v pohodě,je to rychlé okolo 30km/h. tak ve zdraví dojet. V cíli jsme byli za 27:41 min což je čas, za který jsme to zajeli loni. Druhý den vystřelil po startu jako střela a běžel super!!, zajeli jsme rekord tratě ve skijöringu mezi ženami i muži - čas pod 27min - 26:55, což je průměr 29,6km/hod. Měla jsem z něj obrovskou radost,že to zaběhl hlavně úplně v pohodě, za chvíli se oklepal a byl fit,že mohl běžet znova. Tak věřím, že jeho nucená pauza mu neuškodila a že opět mu to běhá.
